Typy symbolů Pascalu

Klíčová slova
tvoří jakousi kostru programu , dávají mu řád a jsou to většinou anglická slova.
Například:  program , begin , end , read , write ....

Identifikátory
Slova sestavená z písmen a číslic , začínající písmenem.Identifikátor se nesmí shodovat s žádným klíčovým slovem.
Například: Soucet , Podil2 , N3 .. jsou identifikátory
Identifikátory ale nejsou  a+b , 3x , součet , if , begin
Identifikátory se požívají k pojmenování (identifikaci) nejrůznějších objektů (proměnných , konstant , funkcí ..) U identifikátorů a klíčových slov nezáleží na typu písma (malá,velká,kurziva..), kterými jsou napsány.Identifikátory mohou být libovolně dlouhé.

Zápisy čísel
Čísla zapisujeme v Pascalu jak jsme zvyklí z běžného života pouze s tím rozdílem , že místo desetinné čárky používáme desetinnou tečku.
Například: 3.14     nebo    -175.45

Speciální symboly
Speciální symboly jsou v Pascalu tvořeny jedním znakem , nepř.:
                  -   +  :  /  ;  ,  .  <  >  =  (   )  {  }
nebo dvěma znaky , např.:
                  :=   <>  >

Znakové řetězce
Znakové řetezce jsou posloupnosti (libovolných) znaků mezi dvěma apostrofy a musí být celý uveden na jedné řádce programu.
Například:  'Výsledek výpočtu je'   nebo   'Zadejte číslo'

Komentáře
Nemají žádný vliv na realizaci programu - poskytují pouze vysvětlivky pro čtenáře programu a umožňují lepší orientaci v něm. Komentář začíná levou složenou závorkou { a končí pravou složenou závorkou  }  i na dalších řádcích.
Například: { Toto je výpočte obsahu }

Oddělování symbolů v programu
Symboly od sebe oddělujema jednou nebo více mezerami. Nezávisí na tom , zda další symbol napíšeme na stejné řádce nebo na další řádku.

Z 1.lekce víme , že program obsahuje deklarační čáat.Nyní, jak vypadá, trochu víc.

DEKLARAĆNÍ ČÁST

Za hlavičkou programu následuje deklarace identifikátorů , která může mít až čtyři části :

Oddíl deklarace LABEL obsahuje návěští pro příkaz skoku.
Oddíl deklarace CONST obsahuje seznam konstant.
Teď se soustředíme na oddíl TYPE a VAR.

Datový typ, například Kod, určuje, jaké vlastnosti budou mít konkrétní proměnné typu Kod, deklarované v části VAR. Takto vypadá základní rozdělení datových typů v Pascalu:

JEDNODUCHÝ TYP

TYP INTEGER
specifikuje množinu celých čísel z intervalu ( -32768, 32767 )
pro libovolnou hodnotu N typu INTEGER platí : -MAXINT <= N <= MAXINT, kde MAXINT = 32767 je konstanta ( nemusí se deklarovat ).

Pro hodnoty typu INTEGER jsou definovány operace ( výsledek rovněž typu INTEGER )

+   sčítání
-   odečítání nebo unární operace změny znaménka
*   násobení
DIV   celočíselné dělení ( celá část podílu )
MOD   zbytek po celočíselném dělení
ABS   absolutní hodnota
SQR   druhá mocnina

TYP REAL
specifikuje konečnou podmnožinu reálných čísel z intervalu zhruba (-10 na 39,10 na 38)

Hodnoty typu REAL můžeme označit zápisem :
                123
                3.14159
                7.345E5 odpovídá hodnotł 734500
                3.77E-6 odpovídá hodnotł 0.00000377

Pro hodnoty typu real jsou definovány operace ( s výsledky rovněž typu REAL )
               + , - , *    jako u typu Integer
               /     dělení
              ABS    absolutní hodnota
              SQR    druhá mocnina
              SIN    sinus (argument v radiánech)
              COS    cosinus
              ARCTAN    arcustangens
              LN     přirozený logaritmus
              EXP    funkce inverzní k LN ( mocnina čísla e )
              SQRT    druhá odmocnina

KONVERSE typu INTEGER na REAL je v Pascalu IMPLICITNÍ ( všude tam , kde se očekává hodnota typu REAL může být typ INTEGER ).
Konverse REAL na INTEGER implicitní není , jsou pro ni zavedeny dvě funkce :

            TRUNC(x) výsledkem je celá část čísla x
            ROUND(x) výsledkem je zaokrouhlená hodnota x definovaná takto :
                      ROUND(x) = TRUNC(x+0.5) pro x >= 0
                      ROUND(x) = TRUNC(x-0.5) pro x < 0

TYP BOOLEAN
specifikuje logické hodnoty , které se označují identifikátory
           TRUE - pravda
           FALSE - nepravda
           a platí FALSE < TRUE.

Pro hodnoty typu Boolean jsou definovány operace ( výsledek opět typu BOOLEAN ):
           AND logický součin
           OR logický součet
           NOT negace

Porovnáváním hodnoty proměnných dostáváme též hodnoty BOOLEAN , například :
          a < 34
Je možné porovnávat typy INTEGER a REAL libovolně mezi sebou a typ CHAR  jen s typem CHAR.

Typu BOOLEAN je i funkce
         ODD(Integer)
která vrací TRUE, je-li Integer liché číslo, jinak vrátí FALSE.

TYP CHAR
Hodnotami typu Char jsou znaky z kódu ASCII (American Standard Code for Information Interchange).

Pro hodnoty typu CHAR jsou definovány operace :
         ORD(znak) výsledek je typu INTEGER - vrací kód znaku v ASCII
         CHR(integer) výsledek je typu CHAR - vrací znak s požadovanśm ASCII kódem
                  tedy CHR(ORD(z)) = z
         SUCC(znak) následník znaku v ASCII kódu
         PRED(znak) předchůdce znaku v ASCII kódu

Pro všechny ordinální typy platí :
        x < y právě když ORD(x) < ORD(y)
        ORD(SUCC(x)) = ORD(x) + 1
        ORD(PRED(x)) = ORD(x) - 1

Pro hodnoty typu BOOLEAN platí :
        ORD(FALSE) = 0  , ORD(TRUE) = 1
        SUCC(FALSE) = TRUE  , PRED(TRUE) = FALSE

Pro hodnoty typu INTEGER platí :
        ORD(x) = x
        SUCC(x) = x + 1 pro x < MAXINT
        PRED(x) = x - 1 pro x > -MAXINT

On-line účast na řešení úkolu