Své mimořádné nadání uplatní dvě až tři procenta populace. Odborníci se však domnívají, že výrazně talentovaných lidí je ve skutečnosti až desetkrát víc. Jen nedostali příležitost…

Před pár lety panoval názor, že nadání se pozná nejdříve na druhém stupni základní školy, dnešní přístup říká: čím dříve se podaří talent objevit a rozvíjet, tím lépe. „Naše pracoviště nabízí učitelkám mateřských škol a dalším zájemcům nonverbální diagnostický nástroj použitelný pro diagnostiku talentu v předškolním věku,“ konstatuje PhDr. Jitka Sejvalová, odborná garantka vzdělávání nadaných žáků a studentů z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství.

Jak se pozná nadané dítě?

Výrazněji nadané děti už v předškolním věku většinou tíhnou k určitým aktivitám, jsou bystřejší, v některých oblastech předčí své vrstevníky, ale zároveň mohou být v jiných pozadu. „V tomto období je větší péče věnována rozvoji sportovních a uměleckých talentů než tzv. talentů akademických,“ shrnuje J. Sejvalová. Patrně proto, že i nabídka je širší: sportovní, hudební či výtvarné kroužky v kulturních domech či domech dětí a mládeže, „přípravky“ sportovní oddílů, základní umělecké školy…

Kluci a holčičky s nadáním v oblasti humanitní či přírodovědné zpravidla milují listování knihami, zajímají je encyklopedie, mnozí z nich se před vstupem do školy sami naučí číst, případně ovládat počítač. A toho se nejeden rodič zalekne – je vůbec správné, aby dítě už četlo? Nebude se ve škole nudit? „Jejich obavy jsou bohužel leckdy oprávněné, ale přesto by rozvíjení intelektového potenciálu bránit neměli,“ doporučuje J. Sejvalová. Nechtíc tak totiž dáváme nadaným dětem informaci, že o jejich schopnosti není zájem, že jejich výkon není důležitý. Mnohé z nich se snažit přestanou, zvlášť pokračují-li podobné signály i ve škole. V angličtině existuje pro tuto poměrně velkou skupinu lidí označení „underachievers“ – podvýkonní, pracující trvale pod úrovní svých schopností.

Čím rozvíjet nadání

Děti potřebují podnětné prostředí, hračky, s nimiž lze manipulovat, stavebnice, hry, barvy, štětce, papíry, lepidla – zkrátka věci, z nichž se dá tvořit a které se naprosto neslučují s představou vzorně udržovaného bytu.

Pro rozvíjení akademického nadání doporučuje dr. Sejvalová rozvojové a didaktické deskové hry rozvíjející paměť, slovní zásobu, bystrost, logiku, které jsou v běžné prodejní sítí. Např. hra Cink – hráč cinkne na zvoneček uprostřed stolu ve chvíli, kdy se na ploše objeví pět kartiček se stejnými druhy ovoce (rozvíjí schopnost rychlé reakce, učí pracovat s číselnými i druhovými pojmy). Na prostorovou představivost je vynikající hra Digit.

Úkolem hráče je upravit sestavu pěti dřevěných tyčinek podle obrázku na hrací kartě. Anebo hry dovádějící k dokonalosti princip pexesa (učí pracovat s pamětí obrazců a tvarů). Vybírat lze i z bohaté nabídky výukových materiálů pro PC. Pokud se rodičům podaří udržet v rozumné míře čas, který dítě u počítače stráví, je všechno v pořádku.

Daniela Kramulová