Šikana
Šikana byla dlouhou dobu pokládána za jev, který se ve školách čas od času vyskytuje. Výzkumy posledních let ale ukazují, že je mnohem rozšířenější, než se přepokládalo, a že škody, které může na obětech napáchat, mohou být velmi vážné a mít dlouhodobé následky. Jsou známé i případy, kdy šikana dohnala žáky až k sebevraždě. Větší povědomí o šikaně vedlo ve školách k mnoha zásadním iniciativám zaměřeným na její potírání. Od škol se nyní očekává, že budou v boji se šikanou prosazovat jasné zásady a uplatňovat konkrétní program. V boji s tímto nešvarem se používá řada nových postupů. Šikana ve školách nikdy zcela potlačena nebude, není však téměř žádných pochyb, že soustředěné úsilí, které se v současnosti proti šikaně uplatňuje, k jejímu snížení velice přispívá a nabízí pomoc jak šikanujícím žákům, tak jejich obětem.
Co je to „šikana“?
Šikanu můžeme definovat jako trvalé agresivní jednání jednoho žáka vůči druhému s úmyslem způsobit oběti utrpení. Útoky mohou být:
- fyzické (např. bití, pošťuchování),
- slovní (např. nadávky, zesměšňování),
- nepřímé (např. vyloučení ze společnosti, hanlivé posunky).
Oběť je šikanována z různých důvodů. Žák šikanuje svou oběť buď sám, nebo s dalšími spolužáky. Obvykle oběť jistým způsobem ovládá, třeba tím, že je silnější nebo má za sebou spolužáky.
Při bližším zkoumání se ukazuje, že šikana je středem pozornosti v řadě škol po celém světě (Smith a kol., 1999b). Kupodivu mnohé jazyky nemají pro šikanu vlastní slovo a často se ve svých pedagogických materiálech drží anglického termínu bullying. Mnohé země ji jednoduše označují obecnými výrazy jako hrubost nebo agresivitu na školách. Máme-li ovšem šikanu doopravdy pochopit, musíme být v první řadě schopni rozlišit jednorázové projevy hrubého a agresivního chování od dlouhodobého a opakovaného týrání, které je jádrem šikany.
Důležitá je také záměrnost jednání. Existuje řada případů psychického týrání, kdy žák prohlašuje, že to neudělal schválně, že náhodné pošťuchování a zastrašování jsou jen součástí každodenních výtržností a rozmíšek a že neměl v úmyslu způsobit oběti trvalý stres. Je také pravda, že v mnoha případech, kdy si žáci stěžují na šikanu, lze zpětně zjistit, že šlo o nedorozumění. Problém pak většinou zmizí, jakmile pachateli sdělíme, jaký stres svým chováním způsobuje. Ve skutečných případech šikany si je trýznitel plně vědom úzkostného stavu, který své oběti způsobuje, a právě radost z tohoto strachu je pravým důvodem, proč se na ni stále zaměřuje. I neúmyslný stres je však stejně zničující jako šikana samotná a je třeba ho účinně řešit.
Jak se uvádí v Olweusově klíčové práci o šikaně ve Skandinávii v sedmdesátých letech 20. století, mnohé výzkumné práce se řídily tématem bližšího zkoumání podstaty a rozsahu šikany ve školách (např. Olweus, 1993, 1996; Smith a Sharp, 1994; Smith a kol., 1996b).
Britské ministerstvo školství a vědy (DfES*, 2002) uvedlo, že psychické týrání způsobené šikanou může vést k horšímu prospěchu, záškoláctví a v extrémních případech i k sebevraždě. DfES odhaduje, že každé třetí děvče a každý čtvrtý chlapec se v určité době kvůli šikaně bojí chodit do školy.
Proč někteří žáci šikanují a druzí se stávají oběťmi?
Obecné závěry výzkumů zaměřených na šikanující a šikanované je třeba činit obezřetně, protože obraz šikany v jednotlivých školách se může velice lišit. V zásadě však lze říci následující: šikanujícími žáky mohou být chlapci i děvčata, častěji však šikanují chlapci; chlapci šikanují své oběti samostatně i ve skupinách, dívky častěji jednají ve skupině; šikanující žáci bývají stejně staří jako jejich oběti, málokdy jsou starší; chlapci častěji šikanují fyzicky, děvčata používají verbální nebo nepřímé způsoby; mezi 8. a 16. rokem šikanujících postupně ubývá (Olweus, 1996; Smith a kol., 1999a, 1999b).
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Článek je z publikace
Řešení výchovných problémů ve škole
autorů Iva Stuchlíková a kolektiv, kterou vydalo nakladatelství Portál.
Více o ní najdete ve Sborovně (rubrika Nové knihy) nebo si ji lze přímo objednat. .
|