| Pro žáky ... |
|
Nejhospodárnější je studium se systematicky uspořádaným opakováním, spojené se studijní uvědomělostí a pracovní aktivitou.
1. Navodit správné podmínky Fyziologické dostatečný odpočinek – únava (hlavně z nedostatku spánku) značně snižuje výkonnost v učení, pohyb na čerstvém vzduchu (alespoň hodinu) je z hlediska studijní výkonnosti hospodárný ustálený denní rytmus – fyziologické procesy probíhají snadno a odlehčují nervové soustavě okamžitý optimální fyziologický stav – hladovění i přejídání působí negativně, stejně jako těžší nebo dráždivá jídla, příznivě působí cukr, čokoláda, zejména ve spojení s vitamínem B Psychické pracovní svěžest – kolísá v průběhu dne:  Z výkonnostní křivky vyplývá, že nejvhodnější pro studium jsou dopolední hodiny (kulminace mezi 10. -11. hodinou) a večerní (kulminace kolem 22.hodiny). Odpolední kulminace ( o něco nižší) je kolem 17.hodiny. Dopolední hodiny jsou proto vhodné pro vštěpování nové látky. Večerní hodiny jsou vhodnější pro opakování, protože učivo, které bylo opakováno večer, utkvívá v paměti déle a pevněji. psychické soustředění – odstranění všech ostatních rušivých činitelů z prostředí, soustředit se. 2. Podle učiva zvolit správnou techniku Zkušenostní poznatky – vstupují do našeho vědomí převážně prostřednictvím našich smyslů (děje, lidi, krajiny, …) a k uchování je potřeba dobré paměti. Pro úspěšné učení je třeba zapojení co největšího počtu smyslů, přímý názor a barvité líčení. Vztahové poznatky – vstupují do našeho vědomí usuzováním a porozuměním (matematické, logické,..) Musí předcházet co nejlepší vysvětlení poznatků. Učení se realizuje pochopením vztahu. Bez něho to nejde! Pro upevnění poznatků je nutné logické zpracování učebního obsahu promýšlením, srovnáváním, sestavováním náčrtků, přehledů, aplikací na příkladech apod. 3. Fáze učení upřesní postup Učení je osvojování (poznatek získáváme) a upevňování (poznatek zakotvujeme v paměti). Čím hlubší stopu v naší paměti vytvoří osvojovací akt, tím méně úsilí je třeba při upevňování. Osvojování nových poznatků Osvojení jakéhokoliv poznatku je tím účinnější čím větší je zapojení: analyzátorů - vedle zraku hledáme způsoby pro zapojení sluchu, hmatu a dalších smyslů citové složky – snažíme se motivovat pro osvojení poznatku, vyvolat zájem o věc. rozumové složky - vytvořit v učební látce další pouta a vztahy pomocí zdůvodňování, uspořádání a logického seskupení. Výsledkem osvojování učiva má být kostra učiva (soubor faktů a vztahů prvořadého významu), kterou musíme pomocí upevňování zcela bezpečně zvládnout. Na tuto kostru se nám v paměti navazují poznatky druhořadé a poznatky okrajové. Upevňování osvojených poznatků Každý osvojený poznatek musí být v naší paměti upevněn opakováním co nejdříve po osvojení. Největší přírůstek ve vědomostech zůstává v naší paměti po prvním opakování. Při dalších opakováních se přírůstek zmenšuje, proto je optimální pět opakování. Pro časové rozložení jednotlivých opakování je rozhodující křivka zapomínání:  V prvních dvou dnech zapomeneme z odposlouchané látky skoro 70% a během dalších tří dnů asi 10%. Zapomínání je tedy třeba zabránit hlavně v prvních dvou dnech. První opakování by mělo být nejpozději druhý den po osvojení (lépe samozřejmě týž den večer). Druhé opakování do konce pátého dne, třetí do konce sedmého dne a dvě zbylá v průběhu třetího a pátého týdne. Postup opakování by měl alespoň při prvních dvou opakováních probíhat stejným způsobem jako při osvojování. Výhodná je technika opakování přehledů získaných grafickým zpracováním učebních textů. Zopakování látky je rychlé, účinné a časově nenáročné, protože jde při něm o pouhé obnovování stop již dříve v paměti vytvořených. Technika opakování musí zaručit největší důkladnost a obsažnost při prvních dvou opakováních. Od třetího by mělo jít hlavně o utvrzování vytvořeného přehledu. Výsledkem upevňování by měla být trvalá pohotovost k použití znalostí při aplikacích. Kontrolu provedeme tím, že reprodukujeme nebo aplikujeme naučený obsah bez použití učebnice a jiných pomůcek sobě nebo jinému posluchači. |